Med

Medy dělíme podle původu na květové a medovicové.
Květové medy včely vyrábějí z nektarů květin, barvu mívají podle původu nektaru od nazelenalé (např. akátový med), přes různě tmavě zlatavou až po žlutohnědou (svazenkový).
Medovicové medy (tmavé až černé) včely vyrábějí ze sladkých šťáv, které produkuje savý hmyz (mšice, puklice) na rostlinách, zejména na stromech. Nesprávně se medovicový med označoval jako lesní, avšak i z lesa může pocházet světlý květový med (např. z maliníku, borůvky, lípy...). Květové medy obsahují více pylu, stravitelných cukrů a vitamínů, medovicové zase mají víc minerálních látek. Někde jsou dražší medovicové medy (střední Evropa), jinde zase považují za hodnotné pouze květové (severní Evropa, Amerika, arabské země). Květové medy se doporučují zejména pro děti, rekonvalescenty a sportovce, medovicové zase pro pacienty s onemocněním krvetvorby nebo ledvin.

Krystalizace medu je přirozenou vlastností většiny druhů medu a je průkazem kvality. Jen některé medy nekrystalizují (akátový, některé medovicové). Ostatní krystalizují během několika hodin (řepkový, slunečnicový, modřínový) až měsíců. Krystalický med lze ztekutit zahřátím na 45 st.C po max. 2 dny (často zůstane přece jen trochu krystalků u dna). Teplota přes 50 st.C sice rozpustí všechny krystaly (a med potom dlouho nekrystalizuje), ale ničí obsažené enzymy, které spoluzodpovídají za léčivé účinky medu. Někdy se používá filtrace rozehřátého medu, která odstraněním všech krystalizačních center zamezí na delší dobu krystalizaci, avšak z medu se při tom odstraní i pylová zrna, která jsou v medu žádoucí, a med se také zbytečně tepelně zatěžuje. Pokud koupíte med s krystaly u dna nebo až zcela zkrystalizovaný, může to být průkaz šetrného zacházení s medem od odpovědného včelaře (je velká pravděpodobnost, že med nebyl doposud nešetrně tepelně zpracován). Konzument, který toleruje krystalky v medu, si může nejspíše dopřát plnohodnotný včelí produkt.

Pastovaný med (krémovitý med) vzniká tak, že se med v průběhu krystalizace několikrát promíchá, čímž se vytvoří tak jemné krystalky, že utvoří lahodnou pastu. Med lze pak pohodlně nabírat, lehce se roztírá, nestéká z chleba a dále netuhne.

Proč je med zdravější než řepný či třtinový cukr? Řepný i třtinový cukr je sacharóza. Ta před strávením musí být nejprve rozložena trávícími en-zymy a proto se (zejména při teplotě, vysílení nebo střevní infekci) dostane až daleko do trávícího traktu. Zde škodí tím, že živí škodlivé bakterie, které působí nadýmavě a dráždivě a tak brání vstřebávání vody (nebezpeční dehydratace při průjmech a horečce) a pro člověka důležitých živin a minerálů (zvl. vápníku). I včely se při zpracování sacharózy vyčerpávají. Med (zejména květový) je složen hlavně z glukózy a fruktózy a ty se vstřebávají již v žaludku a dvanácterníku. Nezatěžuje se tak trávící systém. Med má i další výhody, je sladivější než sacharóza (méně kalorií v medu osladí stejně), je tradičním lékem (při nachlazení, na trávící systém, povrchově i na popáleniny a rány), obsahuje snadno stravitelné minerální látky ve vyváženém poměru, působí proti pylovým alergiím (při pravidelné konzumaci si organizmus zvykne na malé dávky pylu v medu jako na potravu). Diabetici však med konzumovat nesmějí.

A proč raději med přímo od včelaře než z obchodu?
- je zaručeně původem z České republiky, z domácích plodin,
- tuzemské medy jsou tradičně vysoce kvalitní a s rezervou splňují limitní hodnoty evropských norem pro potraviny,
- nehrozí riziko alergie na med a pyl z nějaké cizokrajné plodiny,
- zpravidla není přehříván přes 45 st.C (nemusí při lahvování rychle téci velkokapacitním plnícím strojem),
- u nás je důsledný veterinární dohled bezkonkurenčně nejlépe organizovaných včelařů na světě,
- včely se u nás nesmějí léčit antibiotiky a ty se pak nemohou dostat do medu,
- navíc podporujete české zemědělce a přírodu (jedno kilo prodaného medu navíc znamená opylení miliónu květů, zvýšení úrody hmyzosnubných plodin a přežití mj. množství hmyzožravých a dalších užitečných živočichů),
- medy, které nepocházejí ze zemí EU, mají měkčí normu pro limitní obsah některých nežádoucích látek.

Časté druhy našich medů
Květový smíšený - (různé odstíny) nejčastější a většinou také nejchutnější med, který vzniká z nektarů z různých plodin přinášených včelami po delší období. Různé plodiny dodávají různé chutě a vůně, které se doplňují.
Řepkový (bílá pasta), slunečnicový (žlutá pasta) - květové jednodruhové medy, ze kterých se zpravidla připravují pastované medy, protože rychle krystalizují. Řepkový med upřednostňují ve skandinávských zemích.
Lipový (sytě zlatavý), akátový (skoro bezbarvý, nazelenalý, někdy řidší) - květové jednodruhové medy s intenzivní vůní.
Smrkový (tmavý) a jedlový (tmavý, nazelenalý) - aromatické medovicové medy s vyšším obsahem minerálních látek vhodné zejména při jejich nedostatku (nemoci jater a krvetvorby). Jsou méně sladivé. Jedlový je upřednostňovaný v Německu.

Je tuzemský med ve srovnání se zahraničním kvalitní?
Vysoká kvalita tuzemského medu je dána především vysokou odborností a organizovaností našich včelařů při péči o včely, přísnými potravinářskými normami, a veterinárním dohledem včetně drastických opatření v boji proti včelím nemocem. Zatímco v některých zemích je časté nalézání reziduí antibiotik v medu, u nás je to vyloučeno, protože zde se antibiotiky nesmí léčit včely vůbec. Prodávané medy bývají někdy označovány jako směs medů ze zemí EU a zemí mimo EU, a potom podléhají měkčím potravinářským normám než tuzemské medy.

Kdy med pomáhá nejvíce?
Tradičně je med používán při nemocech z nachlazení, při vyčerpání, na potíže s usínáním (s vlažným mlékem), na bolesti žaludku, problémy se žlučníkem, dvanácterníkem, při žaludečních vředech a onemocnění jater. Aby si alergici zlehčili průběh pylové alergie, mají pravidelně jíst kvalitní nepřehřívaný med pocházející z plodin rostoucích v prostředí, kde žijí. Jejich organizmus si zvykne na příjem pylových zrn v medu jako na potravinu a nikoliv alergen.