Propolis

Včely propolis tvoří z přinesených pryskyřic a dalších látek. Používají jej ke tmelení otvorů v úlu a k ochraně úlového prostoru před bakteriemi, viry, plísněmi i kvasinkami. Pro své výrazné antibiotické, antimykotické a hojivé účinky je propolis uznávanou přírodní léčivou látkou již od dob faraonů. Užívá se nejčastěji ve formě lihové tinktury a mastí. (alergie se vyskytuje u jednoho člověka z tisíce). Zevně se používá na rány, popáleniny, záněty dutiny ústní, k prevenci proleženin, při trudovitosti obličeje, kožních ekzémech, mykózách, trhlinkách na nohou nebo rukou.
Vnitřní použití propolisu nelze doporučit. Dříve se užíval na žaludeční a dvanácterníkové vředy, při zánětech žaludeční i střevní sliznice a močových cest. Nyní jsou na to jiná účinnější antibiotika.
Před prvním použitím je potřeba vyloučit alergii zkouškou (kapkou na předloktí a po 14 dnech se pokus opakuje - zda se neobjeví kolem kopřivka).
Znečištění propolisem (na umyvadle...) lze odstranit nejlépe lihem (lihovým čističem) a v nouzi silnější pálenkou.

moje PROPOLISOVÁ TINKTURA a jak se osvědčila mně: Vyrábím nasycený roztok propolisu v lihu (v kapací lékovce s dětským bezpečnostním uzávěrem) 10ml za 40 Kč. Je to hnědočerná hustá kapalina, kterou se používám:
1. jako dezinfekci na hojení povrchových ran a popálenin, také na místech upocených a nebo často ovlhčovaných (např. na rukou) a na mokvající rány - kápne se malá kapka na ránu, nechá se chvíli oschnout a překryje se kolečkem z mikrotenové folie a zalepí flastrem (tento nasycený roztok nepálí na ráně tolik jako jiné tinktury) nebo se na kousku mikrotenu nechá kapka nejprve chvíli odpařovat a přiloží se na ránu i s mikrotenem už bez lihu (a zafixuje flastrem). Rána se pod mikrotenem zapaří a s propolisem se rychle hojí. Při aplikaci propolisu na ránu musí rána za chvíli (například za 2 minuty) přestat bolet na dotek v okolí (i stisk přes flastr) a nesmí v ráně cukat. Pokud by se tak nestalo, hrozilo by rozšíření infekce a je nutno vyhledat lékaře. Po odstranění mikrotenu (např. za dva dny podle vážnosti poranění) bývá rána zahojená, ale okolí rány je dočasně zabarveno propolisem a kůže bývá pod mikrotenem bělavá nabobtnáním vlhkostí. Tak se nevyděste. Kůže za chvíli oschne a propolis se odrolí.
2. pro léčbu zánětů v dutině ústní a počínající laringitidy. Kápne se po důkladném vyčištění zubů - a nebo u psů po přeleštění zubu papírovým kapesníkem - na nejbližší zub k místu zánětu - např. na stoličky při laringitidě a pod. Přebytek propolisu se může nechat chvíli válet v puse (aby se nalepil na zuby) a pak se vyplivne do kapesníku (pozor, jinak zabarví umyvadlo). Může se i polknout, ale chuť je nepříjemná. Propolis se nalepí jako žlutý povlak (ale jen na zuby bez plaku), který léčí dásně a sliznici dlouho - nejlépe přes noc - na rozdíl od jiných léků, které se neudrží. Ráno se žlutý propolisový povlak z estetických důvodů vyčistí starým kartáčkem (nejde to z kartáčku umýt než lihem). Nasycený roztok propolisu nepoleptá sliznici, jak to obvykle tinktury dělají.
3. ke zmírnění bolestí při aftech (aplikace jako 2., zabírá to okamžitě), současně propolis brání sekundární infekci a tím zkracuje hojení.